přednáška

Kaple p.Marie - Královny, Jestřebí u Brtnice
Obytný soubor Tichá Šárka
Knihovna Filozofické fakulty v Brně
Vilové domy, Masarykova čtvrt v Brně
Brno City Center, náměstí Svobody
Fakulta chemicko-technologická v Pardubicích
Pavilon F, areál BVV v Brně

Kaple p.Marie - Královny, Jestřebí u Brtnice
Stavba reaguje na urbanistický koncept návsi. Východiskem návrhu je skutečnost, že uprostřed současné typické moravské vesnice - tj. vesnice devastované a těžce poznamenané amatérskými přestavbami - nelze pracovat s abstraktním moderním tvarem, byť s použitím tradičních materiálů. Paradoxně pak nová stavba, obklopená chalupami s "břízolitovou" fasádou, musí zachránit situaci a vnést do stávajícího prostředí esenci tradice nejen použitím klasického materiálu, ale i tvaru a zejména střechy. Triviální klasické schéma tradiční kaple je v půdorysu pozměněno zakončením presbytáře do břitu. Konstrukce krovu je specifická průhybem krokví vynášejících dřevěnou šindelovou střechu. Tyto tvarové změny a oscilace na hraně mezi tradicí a novotvarem posouvají návrh do současnosti. Detaily jako zásek okna v boční stěně, hřebínek v omítce v ose štítu, robustní dveře, klika, závěs zvonu ve štítu (dosud není nainstalován) podtrhují symbolický význam malé, ale dominantní stavby. Výstavba probíhala svépomocí, což vedlo k mnoha kompromisům zejména v kvalitě provedení, vnitřní výzdobě apod.

Obytný soubor Tichá Šárka
Investor pokládá území za mimořádně vhodné pro stavbu zdravého, klidného, krásného a architektonicky jednotného obytného celku. Přírodní rámec nabízí realizaci nadstandartních obytných domů v zeleni, tak jak tomu bylo u umělecké kolonie Ořechovky, stavěné podle koncepce 20.let, anebo u kolonie Baba, realizované o deset let později podle návrhu architekta Pavla Janáka. Výsledkem představ investora by měl být areál originální, reprezentativní s vysokým komfortem provozu a s výrazovou mnohostí a originalitou staveb v harmonickém celku. V listopadu 1999 investor uspořádal vyzvanou mezinárodní urbanisticko-architektonickou soutěž na řešení urbanistického konceptu. Vítězný soutěžní návrh se stal podkladem pro zpracování studie a dalších stupňů projektové dokumentace. Pozemek určený pro nový obytný soubor leží na hranici městské zástavby a volné přírody.

Koncept řešení vychází právě z této skutečnosti. Horní jen mírně svažitá jižní část území navrženou pevnou pravoúhlou strukturou navazuje na uliční řád sousední vilové čtvrti. V tomto prostoru jsou umístěny bytové domy, řadové rodinné domy a vstupní objekt. Řada bytových domů, které stojí na hraně, kde území začíná prudce klesat směrem na sever, tvoří předěl v charakteru zástavby. Formování spodní části území je podřízeno přírodní plasticitě terénu. Středem území je organicky vedena stuha páteřní komunikace na niž jsou kolmo napojeny příjezdy vždy pro dvě rodinného domu. Terén respektuje současnou modelaci, je dotvářen formou měkkého landscapingu podle vrstevnic terénu. Soubor je napojen vlastní areálovou komunikací kolmo na ulici Vokovickou v ústí ulice V středu. Toto místo je jediným vjezdem a vstupem do areálu obytného souboru.
V areálu je navržena páteřní obousměrná obslužná komunikace s chodníkem, na ni jsou napojeny příjezdové komunikace k jednotlivým objektům. Veškerá obsluha areálu - odvoz domovního odpadu, stěhování, úklid apod. - je prováděn z této komunikace. Parkování obyvatel bytových domů je navrženo v suterénních halových garážích mezi objekty, vjezdy jsou řešeny rampou z páteřní komunikace. Řadové rodinné domy a rodinný dům mají vlastní garáže uvnitř v úrovni vstupního podlaží nebo suterénu, na každém pozemku řadového rodinného domu nebo rodinného domu je jedno parkovací místo na terénu. Podél páteřní komunikace v blízkosti vstupů do bytových domů a podél komunikace řadových rodinných domů jsou na terénu navrženy parkovací místa. Na koncích obslužné komunikace jsou obratiště pro vozidla obsluhy a rezidentů.
Horní jižní část areálu je vymezena skupinou šesti bytových domů, které vytváří vnitřní prostor pro dvě rovnoběžné skupiny vždy 8 řadových rodinných domů. Bytové čtyřpodlažní domy mají severojižní orientaci.
Řadové rodinné domy jsou navrženy ve dvou řadách po osmi objektech, vstup a vjezd na parcelu a do garáže je situován z východu, případně ze západu.
Rodinný dům je navržena západně od páteřní komunikace, je na ni napojen spojovací komunikací širokou 3m. Původní terén je dotvořen v plynulých terénních vlnách, na kterých je dům umístěn. Příjezd k objektu a do garáže po vrstevnici umožňuje řešení bez rozsáhlých terénních úprav a nájezdové rampy.
Víceúčelový objekt - centrum sportu a volného času včetně bytu správce je umístěn kolmo na páteřní komunikaci, podél které je v návaznosti na venkovní sportoviště odstavné parkoviště. Ve dvoupodlažním objektu jsou navrženy squashové kurty, univerzální tělocvična, fitness, sauna, klub s občerstvením a sociální zázemí. Součástí vybavení bytu správce je garáž pro jedno vozidlo.
Na venkovní ploše s orientací sever-jih jsou umístěna hřiště pro tenis a míčové hry spojená chodníky s víceúčelovým objektem. Podél sportovišť je navržena pobytová louka s dětským hřištěm.

Knihovna Filozofické fakulty v Brně
Objekt knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně je situován uprostřed městského bloku tvořeného heterogenní zástavbou vzniklou v průběhu 19. a 20. století. - doplňuje a uzavírá areál Filozofické fakulty a tvoří předěl mezi teritoriem fakulty a obytnou částí bloku. Řešení stavby v místě, kde se nachází stylově i formálně různorodé objekty, nese v sobě požadavek na konfrontaci se svým okolím. Budova knihovny je navržena vůči svému okolí jako kontrastní, jednoduchý objekt - tím je vyjádřen její specifický význam a poslání.
Vnitřní život budovy je vymezen polopropustnou strukturou předsazeného pláště ze svislých lepených dubových lamel na podpůrné ocelové konstrukci, které plní funkci slunolamu a současně umožňují vizuální kontakt návštěvníků budovy s okolím. Abstraktní celistvá plocha strukturovaného obvodového pláště je akcentována výrazným tělesem vstupu do objektu.
Dominantním prostorovým prvkem interieru je monolitické dvouramenné schodiště v kruhovém výřezu procházející budovou přez všechna podlaží. Vertikální prostor schodišťové haly je prosvětlen kruhovým světlíkem nad schodištěm. Na schodišťovou halu navazují univerzální velkoprostory studoven.
Vnitřní uspořádání budovy je flexibilní - ve všech nadzemních podlažích jsou situována studijní místa a volný výběr knih. Každé studijní místo umožňuje připojení PC nebo notebooku na internetovou síť. Celková kapacita objektu je 400 studijních míst a 275 tis. knižních svazků. V podzemním podlaží je umístěn sklad knih vybavený kompaktními regály a kanceláře pracovníků knihovny prosvětlené z anglického dvorku.
Objekt knihovny je založen na pilotách, nosná konstrukce - monolitický železobetonový skelet (dispozičně jednotrakt s konzolami po stranách) - je řešena s ohledem na co největší možnou proměnlivost vnitřního uspořádání. Monolitická betonová konstrukce je přiznána na všech viditelných plochách v interieru i exterieru. Těleso vstupního tubusu a výtahové šachty je podtrženo plošným obkladem kaleným sklem s černým potiskem. Výrazné barevné pojetí koberců ve studovnách kontrastuje s neutální šedí betonových ploch a nábytkového vybavení.
V návaznosti na stavbu knihovny jsou návrženy i terénní úpravy a anglické dvorky (oddělují vyvýšenou plochu stávajícího terénu od budov areálu), zeleň a drobná architektura vnitrobloku - serpentina dubové pěšiny, segment masivní dubové lavice, osvětlení. Analogicky z masivního dubového dřeva je navrženo i plató pod umělecké dílo - bronzová plastika Michala Gabriela byla instalována v květnu tohoto roku.

Vilové domy, Masarykova čtvrt v Brně
Stavba je umístěna na jednom z posledních volných pozemků Masarykovy čtvrti, která je charakteristická velmi kvalitní vilovou zástavbou převážně z 20. A 30.let. Stavba je uzavřeným souborem vilových objektů - dvou vilových bytových domů a rodinné vily.
Pozemek s jihozápadním svahem s atraktivním výhledem přes areál Výstaviště na kohoutovické lesy byl důvodem k maximálnímu orientaci a otevření vilových bytových domů tímto směrem.
Vilové domy jsou vysunuty do prudkém svahu, ze strany ulice jsou dvoupodlažní, jižní strana je čtyřpodlažní, mezi nimi a ulicí Neumannovou jsou na severovýchodě podzemní garážová stání. Střecha garáží vytváří podél hranice pozemku a chodníku nástupní plochu do domů s trávníkem a zelení, odstavným parkovištěm pro návštěvy a přístřeškem pro popelnice. Vjezd na pozemek a do garáží je navržen na východě rovnoběžně s veřejným chodníkem. Zátěž od dopravy je tak redukována na krátký úsek, části pozemku přiléhající k vilovým domům tak zůstávají celistvé a budou využívány jako zahrady jednotlivých bytů.
Základní hmotu domů tvoří tři nadzemní podlaží, čtvrté je částečně ustupující. Tato skutečnost je však skryta v bočních pohledech předsazenou konstrukcí jižní fasády, tvořenou ocelovým rámem s výplní dřevěnými lamelami. Na jih orientované lodžie jsou proti slunci chráněny předvěšenými skleněnými panely a výsuvnými textilními roletami. Dřevěné lamely vytváří transparentní boční stěny lodžií. Východní a západní fasády jsou členěny v závislosti na vnitřních prostorách ( převážně ložnice ) horizontálními pásovými a vertikálními okny. Uliční strana domů je uzavřená, s dominujícím svislým oknem schodišťového prostoru a vysunutou ocelovou markýzou nad vstupem.
Vilový dům A je řešen na zastavěné ploše 15 x 15 m s jednoramenným společným schodištěm. Dva byty jsou umístěny v 1.NP, jeden byt ve 2.NP a dva mezonetové byty v 1.- 2.PP se zahradou na terénu. Úložné prostory - sklepní komory pro každý byt jsou ve 2.PP. Každý z bytů má hlavní společenský obytný prostor s kuchyni, jídelním koutem a lodžiemi orientovaný na jih. Byty mají dvě sociální zařízení, jedno je vždy u vchodu a slouží společenské části bytu, koupelna je umístěna u ložnic. Mezonetové byty a byt ve 2.NP mají pracovnu, která je součástí společenské části.
Vilový dům B je řešen na zastavěné ploše 12 x 12 m s umístěním jednoho bytu v 1.NP a jednoho ve 2.NP. V 1. a 2.PP je jeden byt mezonetový. Byty jsou obdobně jako v domě A rozděleny na společenskou a ložnicovou část opět se dvěma sociálními zařízeními.
Podzemní garáž obsahuje 11 parkovacích stání a je propojena vstupy s 1.podzemím vilových domů.
Pro maximální uvolnění vnitřního prostoru od vertikálních nosných konstrukcí je konstrukční systém zvolen v technologii železobetonových monolitických konstrukcí doplněných cihelným zdivem s vnější tepelnou izolací a vrchní probarvenou omítkou. Výplně otvorů, lamely a obklady lodžií dřevo, ocelové konstrukce lodžií, zábradlí, plotů a dalších prvků jsou žárově zinkované, vnitřní schodiště a zábradlí, schránkové stěny komaxit. Skleněné desky lodžií zelený connex, stěny garáže a zídky pohledový beton, chodníky a komunikace betonová dlažba.

Brno City Center, náměstí Svobody
Pozemek určený pro výstavbu objektu BRNO CITY CENTER se nachází na náměstí Svobody v Brně, které je hlavním centrem města. Jedná se o velmi exponovanou polohu v proluce, v místě bývalé stavby tzv. "Domu nábytku" (autor Otto Eisler). Pozemek určený k výstavbě je součástí městského bloku, který tvoří mnoho významných staveb protkaných vnitřními pasážemi. Významná je zejména bezprostřední návaznost na palác Alfa (autor Bohuslav Fuchs), se kterým bude navrhovaná novostavba propojena pasáží a odkud je také dopravně napojena.
Na jižní straně pozemku na náměstí Svobody se nachází poměrně vysoký neorenesanční objekt (nám. Svobody č.10) s monumentální kompozicí průčelí, na severní straně naopak výrazně nižší stavba (nám. Svobody č.8) - původně barokní palác s neorenesanční fasádou. Právě sousedství těchto objektů je určující pro celkovou hmotovou kompozici stavby a jejího průčelí do náměstí Svobody. Hmota stavby sestává z hlavního tělesa (obchodní, restaurační a kancelářské prostory) se strukturálně zasklenou fasádou orientovanou do náměstí a věžovitých objemů nad touto hmotou (byty a restaurace se střešní terasou). Výška hlavního tělesa stavby tvoří mezičlánek mezi oběma sousedními objekty a umožňuje tak vyznít nárožní věži sousedního objektu (nám. Svobody č.10) s římsou zasahující nad řešenou parcelu. Ve druhém plánu vystupují objemy záměrně půdorysně členitých a tedy subtilních těles s byty. Vertikální otvory v parteru navrhovaného objektu (vstup do pasáže a do restaurace) reagují na výraznou vertikální kompozici parteru objektu nám. Svobody č.10.
Naopak horizontálně je členěna fasáda 3.-6.np (souvislost s budovou Komerční banky na protější straně náměstí).
Návrh využívá nástupu informačních médií 21.století k tomu, aby se budova stala atraktivním, výjimečným, pulsujícím a zářícím šperkem náměstí, a současně působivým zdrojem informací. Vznikne tak stavba, která se stane lákadlem turistů a novou dominantou Brna, odpovídající významu a tradici místa.
Architektonické řešení objektu a zejména jeho fasádního pláště směrem do náměstí Svobody používá současné výrazové a materiálové prostředky - strukturálně zpracované sklo s grafickým potiskem v kombinaci s pohledovým betonem a kovem. Řešení je založeno na kontrastním působení těchto materiálů. Průčelí objektu do náměstí Svobody je navrženo jako multimediální a interaktivní fasáda s flexibilními světelnými velkoplošnými obrazy a světelnými nápisy, které jsou umístěny za transparentní celoskleněnou strukturální plochou se skrytými fasádními profily a s grafickým potiskem v úrovni vodorovných konstrukcí. Věžovitá tělesa bytů nad úrovní atiky jsou taktéž strukturálně zasklené s otevíravými (výsuvnými) okny s plošným grafickým potiskem stínícím vnitřní prostor. Horizontální hmota bytů a restaurace nad úrovní atiky je strukturována předsazenými kovovými lamelami.
Navrhovaný objekt má dvě podzemní podlaží, která slouží jako parkovací (garážová) stání a technické zázemí objektu. Dopravní napojení na 1.pp paláce Alfa umožňuje příjezd rezidentů a zásobování menšími vozidly z ulice Poštovská. Doprava vozidel do 2.pp je navržena prostřednictvím výtahu. V úrovni parteru prochází objektem pasáž propojující náměstí Svobody s palácem Alfa. Ve středu dispozice je pasáž rozšířena dvoranou s eskalátory, která prostorově navazuje na nádvoří sousedního objektu (nám. Svobody č.8) a výškově propojuje celý objekt. Vertikální dopravu osob v obchodních a gastronomických prostorech (1.- 5.np) umožňují především eskalátory, doprava osob do kanceláří (6.np) a bytů (7.-9.np) je umožněna výtahy. Hygienické a technické zázemí v jednotlivých podlažích je soustředěno v blízkosti komunikačních jader. Členění obchodních, restauračních a administrativních ploch je flexibilní a lze je přizpůsobit konkrétním požadavkům. Na úrovni střechy směrem do náměstí Svobody je umístěna vyhlídková restaurace s terasou. Členitá dispozice hmoty bytů umožňuje umístění teras a dobré oslunění i bytů situovaných na severní straně. Celkem je navrženo 17 bytů.
Konstrukce budovy je navržena jako monolitický železobetonový skelet - kombinace nosných sloupů a stěn se železobetonovými monolitickými stropy a svislých výtahových šachet. Prosklený obvodový plášť tvoří hladký předsazený zavěšený strukturální systém. Vnitřní stěny dvorany a pasáže budou zaskleny bez viditelných rámů. Pod stropy jsou podvěšeny podhledy, v kterých je vedena vzduchotechnika a další rozvody. Na každém podlaží budovy je navržena strojovna se vzduchotechnickou, případně klimatizační jednotkou. Toto řešení umožňuje flexibilní napojení libovolného počtu nájemních prostor různých velikostí. Vzduch do jednotek je přiváděn potrubím ve svislých šachtách za komunikačními jádry. V podzemních garážích je samostatná strojovna vzduchotechniky. V podzemí budovy bude umístěn výměník tepla, vytápění je řešeno jako kombinace podlahových konvektorů podél celoprosklených fasád a obvyklých deskových topných těles. Požadovaná trafostanice je umístěna v 1.podzemí, elektroinstalace v jednotlivých prostorách včetně osvětlení bude řešena na základě požadavků jednotlivých uživatelů. V co nejširší míře jsou použity materiály ( kámen, beton, dřevo, ocel ) v jejich přirozené barevnosti, povrchu a textuře, řemeslně dokonale zpracované.

Fakulta chemicko-technologická v Pardubicích
Pozemek určený pro výstavbu objektu chemicko-technologické fakulty se nachází na území městské části Pardubice Polabiny, v nově vzniklém areálu Pardubické univerzity, který je charakteristický rozvolněnou " sídlištní " zástavbou tvořenou převážně panelovými domy z období 70. - 80.let. Výšková úroveň objektů je různorodá, převažují osmipodlažní domy kolejí a vyšší objekty, které jsou doplněny nízkými objekty občanské vybavenosti. Příznačné pro tento způsob zástavby je absence vytváření uzavřených klidových prostor - náměstí. Pro zástavbu jsou určeny dvě plochy v tomto území, pozemek v severním cípu areálu a pozemek v jižní bohatě ozeleněné části směrem k Labi.
Nově navržený objekt fakulty je umístěn v severním cípu sevřeném ulicí Hradecká a K Cihelně. Na toto místo je budova fakulty navržena z řady důvodů. V první řadě je to nutnost vytvoření důstojného prostoru, " akademického náměstí " těžiště kampusu, místa setkávání, odpočinku, osvěžení. Toto náměstí je vytvořeno v prostoru mezi novou budovou a univerzitní knihovnou s aulou, která je přirozeným informačním a společenským centrem univerzity. Dalšími důvody je snadná dopravní a pěší dostupnost z okolních komunikací a blízkost zastávek městské hromadné dopravy. Na rozdíl od plochy na jihu areálu jsou v tomto místě příznivější hydrogeologické podmínky.
Do jižního cípu areálu jsou umístěny sportovní haly a hřiště pro míčové hry, které nahrazují původní stavby v severní části areálu, jež musí ustoupit budově fakulty. Nové sportoviště doplňuje v této části již existující fotbalové hřiště.
Budova je dopravně napojena z ulice K cihelně, kde jsou navržena parkoviště na terénu a garážová stání pod páteřním objektem fakulty. Zásobování je řešeno ze severní strany objektu z ulice K Cihelně. Pěší nástup je řešen podél budovy knihovny přes navržené " akademické náměstí " a kolmo od zastávek městské hromadné dopravy na ulici Hradecké. Současně je budova přístupná chodníky vedoucími podél a skrz jednotlivé části stavby.
Hmotové řešení fakulty respektuje pravoúhlý řád okolní zástavby, využívá tvaru pozemku a současně zachovává kvalitní stávající zeleň. Návrh nestaví jednotlivé objekty celou plochou na terén, terén pod budovami horizontálně plyne, celá stavba se stává průchozí a transparentní. Navržené řešení vychází z předpokladu tří etap výstavby, hmota budovy je rozdělena na tzv. páteřní nízkou horizontální stavbu procházející z jihu na sever, na kterou jsou z východu a západu napojeny 4.-5.podlažní budovy jednotlivých kateder. Dynamická průsvitná hmota páteře se vznáší nad vodní plochou náměstí, zespodu do ní proniká rampa a výtahy. Boční objekty jsou na páteř napojeny průhlednými mosty, hmota podlaží s velkoprostorovými výukovými laboratořemi tvoří horizontální podstavec pro několikapodlažní s páteří rovnoběžné objekty s katedrami, které jsou orientované okny na východ a západ. Tyto objekty vytváří výraznou prostorovou kompozici, výška a délka jednotlivých objemů je úměrná vnitřní náplni.
Páteřní centrální budova je nástupním objektem fakulty, obsahuje prostory a místnosti společné pro celou stavbu. V suterénu jsou garážová stání, severní části přízemí sklady, umývárny a šatny, uprostřed vstupní hala se schodištěm, výtahem a venkovní nástupní rampou. V patře jsou umístěny shora prosvětlené místnosti seminárek a studoven.
Jednotlivé objekty napojené na páteř mosty obsahují v 1.NP vstupní prostory, v 1. stavbě jsou šatny a výukové prostory. Ve 3.stavbě jsou v přízemí prostory některých kateder a samostatná část nadfakultních zařízení. Velkoprostorové výukové laboratoře jsou v jednotlivých objektech umístěny v traktech kolmých na páteřní objekt, ve střední části objektů jsou átria, kolem nich jsou umístěna respiria a zázemí laborantů a studentů. Horní podélné několikapodlažní hmoty obsahují vždy jednu katedru. Vnitřní prostor je navržen jako trojtrakt, prostory pracoven pedagogů jsou orientovány na západ, laboratoře na východ. Jednotlivé hmoty kateder jsou spojeny prosklenými mosty. Ve hmotách kateder jsou vertikální jádra výtahů a schodišť, která spojují vrchní podlaží padagogů s příslušnými výukovými laboratořemi.
Děkanát je navržen jako samostatný objekt stojící ve vodní ploše náměstí, je spojen s páteří proskleným mostem.
Konstrukce budovy je navržena jako monolitický železobetonový skelet - kombinace nosných sloupů a stěn se železobetonovými monolitickými stropy a svislých výtahových šachet. Prosklený obvodový plášť páteře tvoří hladký předsazený zavěšený strukturální systém. Protisluneční ochrana fasád kateder je tvořena svislými dřevěnými lamelami. Vnitřní stěny společných prostor budou zaskleny bez viditelných rámů. Rozvod vody a kanalizace je veden v podhledech místností do svislých šachet ukrytých ve skříňových stěnách kolem chodeb, vertikální kanalizační svody z výukových laboratoří jsou vedeny dutými šachtovými pilíři. Pod stropy jsou podvěšeny podhledy, v kterých je vedena vzduchotechnika a další rozvody. Na každém podlaží budovy je navržena strojovna se vzduchotechnickou, případně klimatizační jednotkou. Toto řešení umožňuje flexibilní napojení libovolného počtu místností různých velikostí. Vzduch do jednotek je přiváděn potrubím ve svislých šachtách za komunikačními jádry. V podzemních garážích je samostatná strojovna vzduchotechniky. V podzemí budovy bude umístěno technické zázemí.

Pavilon F, areál BVV v Brně
Plocha určená pro výstavbu nového pavilonu má lichoběžníkový tvar který je určen dvěma osami, osou vedoucí od pavilonu A k pavilonu Z, a osou směřující od brány č.4 k pavilonu Z. Pro toto místo je určující osa od pavilonu A, ke které se nově navržený pavilon obrací čelní stěnou. Plochu pozemku pavilon naplňuje hmotou ve tvaru kruhové výseče. Toto řešení akcentuje prostor mezi novým objektem a pavilonem G a současně zachovává plochy se vzrostlou zelení na jižní straně.
Navržený pavilon vyjadřuje svou dynamikou, transparencí a lehkostí konstrukce nástup nových technologií a materiálů 21.století a současnými výrazovými prostředky vytváří důstojný protipól okolním stavbám.
Čelní fasáda orientovaná na severovýchod směrem k pavilonu G je celoskleněná, krytá vysunutou markýzou. V plné obvodové kruhové stěně je navržena prosklená plocha stoupající směrem ke středu vzhůru, kterou se vnitřní prostor stavby otvírá do okolí. V prostoru se zachovanými vzrostlými stromy je navržena vodní plocha přímo navazující na skleněnou stěnu budovy, uprostřed vodní plochy je dřevěné molo spojené s pavilonem lávkou.
Před čelní plochou pavilonu je navržena manipulační plocha, do vnitřního prostoru se vjíždí z této plochy čtyřmi vjezdy o výšce 6m, v čelní fasádě jsou rozmístěny čtyři vstupy pro návštěvníky. Po kruhové obvodové stěně jsou rozmístěny dva vjezdy o výšce 6m a dva vjezdy vysoké 3m a čtyři vstupy pro návštěvníky.
Pro co největší volnost a flexibilitu vnitřního prostoru, jeho maximální využití pro výstavní plochy, jsou doplňkové funkce umístěny do suterénu a na galerie. V obou rozích vnitřního prostoru pavilonu jsou navržena dvě schodiště vedoucí do suterénu, kde jsou umístěny toalety a technické zázemí budovy. V suterénu je navržena podélná technická chodba, na níž jsou každých 6 m kolmo napojeny technické kanály směřující do výstavní plochy. Na západě je do technické chodby přiveden od pavilonu G kolektor. Pro budovu jsou navrženy dvě strojovny vzduchotechniky umístěné v prostorách technického zázemí.
Východní schodiště je doplněno výtahem, schodiště spojuje přízemí s galerií, kde jsou umístěny kanceláře. Kanceláře jsou orientovány do čelní stěny na severovýchod.
Ve variantě A je v prostoru naproti kancelářím navržena kruhová galerie s restaurací, která je spojena s plochou přízemí eskalátory, výtahem a venkovní rampou vedoucí nad vodní plochou podél kruhové fasády.
Ve variantě B je restaurace navržena v přízemí, oddělená od výstavní plochy blokem kuchyně a zázemí.
Vnitřní prostor pavilonu lze zavěšenými lehkými zástěnami nebo mobilními příčkami rozdělit na menší plochy, kde mohou být využity pro pořádání kulturních a společenských akcí, konferencí, sympozií apod.
Pavilon je navržen v modulu 3 m, který vychází z výstavního rastru. Ocelové sloupy podél čelní fasády jsou navrženy v osové vzdálenosti 12 m, které vynášejí spolu se šikmými vzpěrami v ose 6m podél kruhové obvodové stěny obvodový nosník. Na obvodový nosník jsou osazeny příčné příhradové nosníky v osové vzdálenosti 12 m. Tyto nosníky jsou v podélném směru zajištěny proti vybočení ocelovými táhly.
Čelní transparentní stěna je navržena jako zavěšená, strukturální s tepelně izolačním zasklením. Obvodové kruhová stěna je zevnitř i zvenčí opláštěna profilovaným plechem, mezi kterým je tepelná izolace.